Pronásledování . Блейк Пирс

Чтение книги онлайн.

СКАЧАТЬ že je mezi ní a Billem sexuální napětí a že někdy – stejně tak jako Hatcher – pociťovala velké uspokojení z násilí a zabíjení.

      Vzpomněla si, co řekl během její poslední návštěvy.

      "Já tě znám. V některých ohledech tě znám líp, než ty znáš sama sebe."

      Mohla svůj důvtip s takovým člověkem porovnávat? Meredith tam seděl a trpělivě čekal na odpověď na svou otázku.

      "Jsem připravená," řekla a snažila se znít jistěji, než se sama cítila.

      "Dobrá," řekl Meredith. "Jak myslíte, že bychom měli pokračovat?"

      Riley se na chvíli zamyslela.

      "Bill a já se musíme podívat na všechny informace o Shanu Hatcherovi, které má agentura k dispozici," řekla.

      Meredith přikývl a řekl:, "Už mám Sama Florese, který věci připravuje."

      *

      O pár minut později byli Riley, Bill a Meredith v konferenční místnosti ÚACH, hleděli na obrovský multimediální displej, který dal Sam Flores dohromady. Flores byl laboratorní technik s černými obroučkami brýlí.

      "Myslím, že mám všechno, co byste mohli chtít vidět," řekl Flores. "Rodný list, záznamy o zatčení, soudní přepisy, všechno."

      Riley viděla, že to je impozantní expozice. A rozhodně neponechávala moc prostoru pro představivost. Byla tam několik hrůzných fotografií obětí zavražděných Shanem Hatcherem, včetně rozsekaného policajta, který ležel na své přední verandě.

      "Jaké informace máme o policajtovi, kterého Hatcher zabil?" Zeptal se Bill.

      Flores zobrazil soubor fotografií zdatně vyhlížejícího policisty.

      "Hovoříme o důstojníkovi Lucienovi Waylesovi, když zemřel v roce 1986, bylo mu čtyřicet šest let," řekl Flores. "Byl ženatý a měl tři děti, byla mu udělena medaile za statečnost, byl populární a uznávaný. FBI se spojila s místními poldy a dostali Hatchera pár dnů poté, co byl Wayles zabit. Je úžasné, že Hatchera nezbili přímo na místě na kaši."

      Při prohlížení obrazovky se Riley nejvíce dotkla fotografie samotného Hatchera. Sotva ho poznala. Ačkoliv ten muž, kterého znala, zastrašoval, podařilo se mu působit jako by byl slušný a dokonce se choval jako knihomol, s brýlemi na čtení, které mu vždy seděly na nose. Mladý Afroameričan na snímcích z roku 1986 měl štíhlou, tvrdou tvář a krutý, prázdný pohled. Riley nemohla uvěřit, že to byla tatáž osoba.

      I když byl přehled podrobný a úplný, Riley nebyla spokojená. Myslela, že Shana Hatchera zná stejně dobře jako ostatní živé bytosti. Ale tohoto Shana Hatchera neznala – tohoto zlého, mladého gangstera, zvaného "Řetězový Shane."

      Musím ho poznat, pomyslela si.

      Jinak pochybovala o tom, že ho dokáže chytit.

      Nějak měla pocit, že studený pocit z pohledu na digitální přehled, její snahu maří. Potřebovala něco reálnějšího – skutečné lesklé fotografie se záhyby a roztřepenými okraji, zažloutlé a potrhané spisy a dokumenty.

      Zeptala se Florese, "Mohla bych se podívat na originály těchto materiálů?"

      Flores si mírně nedůvěřivě odfrkl.

      "Promiň, agentko Paige – ale ani náhodou. FBI skartovala všechny jeho spisy v roce 2014. Nyní je vše naskenované a digitalizované. To, co vidíš je vše, co máme."

      Riley si zklamaně povzdechla. Ano, vzpomněla si skartaci milionů papírových dokumentů. Jiní agenti si stěžovali, ale tehdy jí to nepřipadalo jako problém. Teď prahla po staromódním stylu, kdy si mohla papíry osahat.

      Ale právě teď bylo důležité přijít na to, jaký bude Hatcherův další krok. Něco ji napadlo.

      "Kdo byl ten policista, který dostal Hatchera za mříže?" zeptala se. "Pokud je ještě naživu, Hatcher by se na něj mohl zaměřit."

      "Nebyl to místní policajt," řekl Flores. "A nebyl to ´on.´"

      Zobrazil starou fotku agentky.

      "Jmenovala se Kelsey Spriggeová. Byla agentkou FBI v kanceláři v Syracuse – v té době jí bylo třicet pět let. Nyní jí je sedmdesát, je v důchodu a žije v Searcy, ve městě, které je v blízkosti Syracuse."

      Riley byl překvapena, že Spriggeová je žena.

      "Musela do úřadu nastoupit –" začala Riley.

      Flores její myšlenku dokončil.

      "Přihlásila se v roce 1972, v té době tělo J. Edgara sotva stačilo vychladnout. V té době bylo ženám konečně umožněno stát se agentkami. Předtím pracovala u místní policie."

      Riley byl ohromena. Kelsey Spriggeové prožila převratné historické změny.

      "Co mi o ní můžeš říct?" Zeptala se Riley Florese.

      "No, je to vdova a má tři děti a tři vnoučata."

      "Zavolej šéfovi tamější kanceláře FBI a řekni jim, aby udělali, co je v jejich silách, aby udrželi Spriggeovou v bezpečí," řekla Riley. "Je ve vážném nebezpečí."

      Flores přikývl.

      Pak se obrátila na Mereditha.

      "Pane, budu potřebovat letadlo."

      "Proč?" zeptal se zmateně.

      Zhluboka se nadechla.

      "Shane by mohl být na cestě za Spriggeovou, aby ji zavraždil," řekla. "A já chci vidět ji jako první."

      KAPITOLA ŠESTÁ

      Jak tryskáč FBI dosedl na dráhu mezinárodního letiště Syracuse Hancock, Riley si vzpomněla na něco, co jí její otec řekl včera ve snu.

      "Nejsi nikomu k ničemu, pokud nejsou mrtví.”

      Riley byla zasažena ironií jeho slov. Toto byl snad první případ, který jí byl přiřazen, ve kterém nebyl právě někdo zavražděn.

      Ale to se pravděpodobně brzy změní, pomyslela si.

      O Kelsey Spriggeovou měla obzvlášť velkou starost. Chtěla se s tou ženou setkat tváří v tvář a vidět, že je v pořádku. Pak bude záležet na Riley a Billovi, aby v pořádku zůstala, a to by také znamenalo, že musí vypátrat Shana Hatchera a dostat ho zpět do vězení.

      Jak letadlo pojíždělo k terminálu, Riley viděla, že se vydala do opravdové СКАЧАТЬ