Cesta Hrdiny . Морган Райс

Чтение книги онлайн.

СКАЧАТЬ oslavovat vítězství.

      Thor to chtěl prostě vzdát. Ten kluk byl obrovský, bojovat s ním bylo marné. Navíc už nedokázal unést žádné další bití. Ale něco uvnitř mu nedovolilo toho jenom tak nechat. Nesměl to prohrát. Ne před všemi těmihle lidmi.

      Nezvdávej se. Vstaň. Vstaň už!

      Nějakým způsobem v sobě Thor našel další síly. Zasténal a překulil se na všechny čtyři. A potom se pomaloučku postavil. Podíval se na chlapce. S oteklýma očima a krví ve tváři horko těžko viděl co se děje před ním. Těžce oddychuje pozvedl znovu ruce zaťaté v pěsti do obranného gardu.

      Velký kluk se otočil a zíral na Thora. Zakroutil hlavou, jakoby nechtěl uvěřit, že to Thor pořád ještě myslí vážně.

      „Měl jsi zůstat na zemi, chlapče,“ řekl temně, když pomalu kráčel zpátky k Thorovi.

      „DOST!“ zakřičel jakýsi hlas. „Eldene, zpátky!“

      Najednou se objevil rytíř, vstoupil mezi oba zápasníky a vztyčenou dlaní zastavil Eldena, aby se nemohl k Thorovi přiblížit. Dav ztichl, když se rytíř objevil. Tento muž zde očividně požíval velkého respektu.

      Thor se na rytíře uctivě podíval. Bylo mu mezi dvaceti a třiceti lety, byl vysoký, s širokými rameny a čtvercově tvarovanou čelistí. Jeho dobře udržované vlasy měly hnědou barvu. Od prvního okamžiku se Thorovi líbil. Jeho prvotřídní zbroj, kroužková košile z leštěného stříbra, nesla královský erb, sokola rodu MacGilů. Thorovi vyschlo v krku. Erb znamenal, že stojí před členem královské rodiny. Nemohl tomu uvěřit.

      „Vysvětli co jsi zač, chlapče,“ řekl muž k Thorovi. „Proč jsi vtrhnul do arény bez pozvání?“

      Než mohl Thor jakkoliv reagovat, pronikli najednou skrz kruh oni tři strážní. Jejich velitel těžce oddechoval a ukazoval prstem na Thora.

      „Neuposlechl našich příkazů!“ křičel strážný. „Teď ho spoutám a odvedu do královské kobky!“

      „Neudělal jsem nic špatného!“ protestoval Thor.

      „Neudělal jo?“ křičel dále muž. „A co neoprávněné vloupání na královský pozemek?“

      „Všechno co jsem chtěl, bylo dostat šanci!“ zakřičel Thor v odpověď, otočil se a uklonil směrem k rytíři. „Jediné co jsem chtěl, bylo dostat šanci být přijat k Legii!“

      „Tohle cvičiště je jenom pro pozvané, chlapče,“ ozval se drsný hlas.

      Do kruhu vstoupil další válečník. Široký padesátník, který vypadal rozmrzele. Měl plešatou hlavu a krátký plnovous. Přes nos se mu táhla dlouhá jizva. Vypadal, že strávil snad celý svůj život jako profesionální voják, a podle odznaku na jeho zbroji, zlaté broži, se zdálo, že je to jejich velitel. Thorovo srdce se při pohledu na něj rozbušilo: generál.

      „Nebyl jsem pozván, sire,“ řekl Thor. „To je pravda. Ale celý život jsem snil, že tu jednou budu moci stát. Všechno, co žádám, je dostat šanci ukázat co dokážu. Jsem stejně dobrý jako kterýkoliv z těchto rekrutů. Jediné co potřebuji je dostat jednu jedinou šanci to dokázat. Prosím. Stát se členem Legie je všechno o čem jsem kdy snil.“

      „Tohle cvičiště ale není pro snílky, chlapče,“ dostalo se mu bručivé odpovědi. „Je pro bojovníky. A žádné výjimky v pravidlech tu také nejsou. Rekruti jsou vybíráni.“

      Generál kývl hlavou a královští strážní s pouty v rukou vykročili směrem k Thorovi.

      Potom ale náhle rytíř s královským erbem předstoupil a vztyčenou dlaní strážné zastavil.

      „Možná, že v tomto případě by mohla být učiněna výjimka,“ řekl.

      Strážní se na něj ohromeně podívali. Očividně chtěli něco říci, ale museli držet jazyk za zuby, aby nezneuctili člena královské rodiny.

      „Obdivuji tvého bojového ducha, chlapče,“ pokračoval rytíř. „Než tě pošleme zpátky domů, rád bych se přece jen podíval, co dovedeš.“

      „Ale Kendricku, máme přece pravidla, která …“ řekl generál, očividně rozladěný nad vývojem situace.

      „Královská rodina tvoří tato pravidla,“ odpověděl Kendrick přísně, „a celá Legie se zodpovídá rovněž královské rodině.“

      „Odpovídáme tvému otci, králi – ne tobě,“ odsekl generál vzdorně.

      Vzduch naplnilo napětí. Thor nechtěl radši ani pomyslet jakou šlamastyku právě možná způsobil.

      „Znám svého otce a vím, co by v takové situace chtěl udělat. Přál by si, aby tento chlapec dostal svojí šanci. A to je přesně to, co také uděláme.“

      Generál se na něj několik dlouhých chvil upřeně díval. Potom se uklonil.

      Kendrick se otočil k Thorovi a prohlížel si ho svýma hnědýma, pronikavýma očima. Měl vskutku královskou tvář, ale i tvář bojovníka.

      „Dám ti jednu jedinou šanci,“ řekl Thorovi. „Podíváme se, jestli dokážeš trefit támhleten terč.“

      Ukázal směrem k svazku sena, vzdáleném skoro přes celou arénu. Uprostřed svazku byla malá červená tečka. Několik kopí bylo již v terči zabodnutých, ale žádné netrefilo červený střed.

      „Nikdo z těchto chlapců se tam netrefil – pokud ty dokážeš trefit značku až odsud, můžeš se k nám přidat.“

      Rytíř ustoupil stranou a Thor ucítil na zádech pohledy všech přítomných.

      Pohlédl na stojan s oštěpy a pozorně si jeden po druhém prohlédl. Byly té nejvyšší kvality. Lepší než jakékoliv, které viděl dřív. Vyrobeny ze solidního dubového dřeva a obalené v té nejpevnější kůži. Srdce se mu rozbušilo jako o závod, když postoupil kupředu a utřel si do rukávu krev, která mu stále ještě tekla z nosu. Takhle nervózní snad ještě nikdy v životě předtím nebyl. Očividně mu dali úkol, který bylo téměř nemožné splnit. Ale musel se o to alespoň pokusit.

      Конец ознакомительного фрагмента.

      Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

      Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.

      Безопасно СКАЧАТЬ