Италия в Сарматии. Пути Ренессанса в Восточной Европе. Марина Дмитриева
Чтение книги онлайн.

Читать онлайн книгу Италия в Сарматии. Пути Ренессанса в Восточной Европе - Марина Дмитриева страница 40

СКАЧАТЬ style="font-size:15px;">      Šamánková E. Architektura české renesance. Praha, 1961. S. 37; Encyklopedie architeků, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / Отв. ред. Pavel Vlček. Praha, 2004.

      196

      Šamánková E. Architektura české renesance; Poche E., Preiss P. Pražské paláce. Praha, 1973, особенно S. 19–30; Ledvinka V. Rezidence feudálního velmože v předbělohorské Praze. Pražské sídlo pánů z Hradce ve 2. polovině 16. století // Documenta Pragensia. 1991. № 9. S. 113–134.

      197

      Preiss P. Italští umělci v Praze: Renesance, manýrismus, baroko. Praha, 1986; Krčálová J. Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století // Umĕní. 1970. № 18. S. 545–578.

      198

      О роли итальянских иммигрантов в Богемии см.: Braudel F. La Méditerranée et le monde méditerranéen à l’époque de Philippe II. Paris, 1949. Р. 23.

      199

      Chytil K. Mistři lugánští v Čechách v XVI. století. Přednáška konaná o mezinárodním kongresu dějin umění v Řimě dne 16. řijna 1912 // Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1924. Praha, 1924.

      200

      D’amore Ascarelli E. Festungsbaumeister an österreichisch-ungarischen Fortifikationen vom 16. bis 18. Jahrhundert // Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch für Geschichte, Kunst und Volkskunde. 1969. № 11. S. 147–149; Vgl. auch Cavarocchi F. Künstler aus dem Valle Intelvi in Salzburg und Österreich // Mitteilungen der Gesellschaft für Salzburger Landeskunde. 1979/80. № 119. S. 281–299, здесь S. 298.

      201

      Ibid. S. 293f.

      202

      D’amore Ascarelli E. Festungsbaumeister an österreichisch-ungarischen Fortifikationen vom 16. bis 18. Jahrhundert. S. 148.

      203

      Krčálová J. Pietro Ferrabosco und sein Schaffen im Koenigreich Böhmen // Ostbayrische Grenzmarken. 1969. № 11. S. 183–196.

      204

      D’amore Ascarelli E. Festungsbaumeister an österreichisch-ungarischen Fortifikationen vom 16. bis 18. Jahrhundert. S. 149; Encyklopedie architeků, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / Hg. v. Pavel Vlček. S. 165f.

      205

      Zendralli A.M. Graubündener Baumeister in Österreich. S. 97–104, здесь S. 98.

      206

      Zendralli A.M. Graubündener Baumeister in Österreich. S. 97–104, здесь S. 98.

      207

      Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). Praha, 1909. S. 52.

      208

      Ibid. S. 421; Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620) // Pražský sborník historický. 1983. № 16. S. 77–115, здесь S. 98.

      209

      Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). S. 20; Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 80.

      210

      Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 86.

      211

      Hojda Z. Prag um 1600 als multikulturelle Stadt // Metropolen im Wandel. Zentralität in Ostmitteleuropa an der Wende vom Mittelalter zur Neuzeit / Hg. v. Evamaria Engel, Karen Lambrecht und Hanna Nogossek. Berlin, 1995. S. 225–232.

      212

      Ibid. S. 227.

      213

      Ярослава Хаузенблазова выявила значительное число итальянцев и нидерландцев среди придворных художников: Hausenblasová J. Der Hof Kaiser Rudolfs II. Eine Edition der Hofstaatsverzeichnisse. 1576–1612. Prag, 2002. S. 112.

      214

      Strnad J. Vlachové v Plzni v XVI století usedlí // Sborník dějepisných prací žáků dra. Vácslava Vladivoj Tomka. Praha, 1888. S. 13–23; Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 85.

      215

      Hojda Z. Prag um 1600 als multikulturelle Stadt. S. 227.

      216

      Ibid. S. 227f.

      217

      Meyer D. de. Les architectes italiens à Prague // Les étrangers dans la ville XVe – XIXe siècle / Sous la direction de Jaques Bottin et Donatella Calabi. Paris, 1999. Р. 347–357, здесь Р. 350.

      218

      Opus italicum. Italští renesanční a barokní architekti v Praze. Praha, 2000. S. 16–17; Krčálová J. Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století. S. 545–579; Preiss P. Italští umělci v Praze: Renesance, manýrismus, baroko. S. 56–105.

      219

      Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 103f.

      220

      Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? // Prag um 1600. Beiträge zur Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II. Freren, 1988. S. 118–123, здесь S. 121.

      221

      Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? СКАЧАТЬ