Opuštěná . Блейк Пирс

Чтение книги онлайн.

      KAPITOLA PRVNÍ

      Riley Paige se právě posadila k večeři, když její dcera řekla něco, co ji opravdu vylekalo.

      "Nejsme my dokonalá rodinka?"

      Riley se dívala na April, jejíž tvář zrudla rozpaky.

      "Páni, řekla jsem to právě nahlas?" Řekla April rozpačitě. "To bylo trochu otřepané, co?"

      Riley se zasmála a rozhlédla se kolem stolu. Její bývalý manžel, Ryan, seděl na druhém konci stolu naproti ní. Po její levici byla její patnáctiletá dcera April, která seděla vedle jejich hospodyně Gabriely. Napravo od ní byla třináctiletá Jilly, v domácnosti nová.

      April a Jilly udělaly právě k nedělní večeři hamburgery, aby si Gabriela trochu odpočinula od vaření.

      Ryan si kousl do hamburgeru a pak řekl: "No, my jsme rodina, nebo ne? Jen se na nás podívejte."

      Riley nic neřekla.

      Rodina, pomyslela si. Skutečně jsme rodina?

      Ta myšlenka ji trochu překvapila. Konec konců se s Ryanem rozešli před téměř dvěma lety a nyní byli rozvedeni šest měsíců. Ačkoli spolu znovu trávili čas, Riley se vyhýbala myšlenkám na to, kam by to mohlo vést. Odložila stranou roky bolesti a pocity zrady, aby si vychutnala klidnou přítomnost.

      A pak tu byla April, jejíž dospívání nebylo zdaleka jednoduché. Bude její touha po sounáležitosti trvat?

      Riley si byla ještě nejistější Jilly. Jilly našla na odpočívadle nákladních vozů ve Phoenixu, kde se snažila prodat své vlastní tělo řidičům kamionů. Riley zachránila Jilly před hrozným životem a zneužitím otcem a teď doufala, že ji adoptuje. Ale Jilly byla stále neklidná dívka a všechno kolem ní bylo ve hvězdách.

      Jediná osoba u stolu, kterou si Riley byla nejjistější, byla Gabriela. Statná guatemalská žena pracovala pro rodinu už dlouho před rozvodem. Gabriela byla vždy velmi zodpovědná, stabilní a milující.

      "Co si o tom myslíš ty, Gabrielo?" Zeptala se Riley.

      Gabriela se usmála.

      "Rodinu je možné si zvolit, nikoli ji pouze zdědit," řekla. "Krev není všechno. Láska je to, na čem záleží."

      Riley se uvnitř náhle rozhostilo teplo. Vždy se mohla spolehnout na Gabrielu, že řekne, co je potřeba říci. Zahleděla se na lidi kolem sebe s novým pocitem spokojenosti.

      Po měsíci volna od práce v Úřadu pro analýzu chování si užívala i to, že je tady doma.

      A užívám si svou rodinu, pomyslela si.

      Pak April řekla něco dalšího, co ji překvapilo.

      "Tati, kdy se k nám nastěhuješ?"

      Ryan vypadal dost překvapeně. Jako obvykle Riley přemýšlela, zda její nově nabyté odhodlání vydrží.

      "To je pro teď trochu velké téma," řekl Ryan.

      "Jak to?" Zeptala se April svého otce. "Mohl bys tu rovnou žít. Protože s mámou znovu spíte a jsi tady téměř každý den."

      Riley cítila, jak zrudla. Šokovaná Gabriela ostře dloubla loktem do April.

      "¡Chica! ¡Silencio!" řekla.

      Jilly se rozhlédla s úsměvem.

      "Hej, to je skvělý nápad," řekla. "Pak bych určitě dostávala dobré známky."

      Byla to pravda – Ryan pomáhal Jilly dohonit učivo v její nové škole, obzvlášť sociální studie. Ve skutečnosti ji v posledních měsících hodně podporoval.

      Rileyny oči se střetly s Ryanovými. Viděla, že se také začervenal.

      Co se jí týče, nevěděla, co říct. Musela připustit, že jí ta myšlenka přišla lákavá. Cítila se dobře, když tu Ryan trávil většinu nocí. Vše do sebe tak snadno zapadalo – možná až příliš snadno. Možná část jejího klidu pramenila z absence nutnosti se rozhodnout.

      Vzpomněla si na to, jak je April právě nazvala.

      "Dokonalou rodinkou."

      Momentálně jí tak všichni určitě připadali. Ale Riley si nemohla pomoci a cítila se nesvá. Byla tato dokonalost jen iluzí? Jako čtení dobré knihy nebo sledování příjemného filmu?

      Riley si velice dobře uvědomovala, že svět venku je plný příšer. Celý svůj profesní život zasvětila boji proti nim. Ale za poslední měsíc byla téměř schopná předstírat, že neexistují.

      Ryan se začal pomalu usmívat.

      "Hele, proč se všichni nenastěhujete ke mně domů?" řekl. "Je tam dost místa pro nás pro všechny."

      Riley potlačila vyděšený povzdech.

      Poslední věc, kterou si přála, bylo vrátit se zpět do velkého předměstského domu, který s Ryanem léta sdílela. Byl příliš plný nepříjemných vzpomínek.

      "Nemohla СКАЧАТЬ